Minulý rok se se pár našich hráček zúčastnilo soustředění Sparty ve Znojmě a proto když přišla nabídka pro celý tým i letos, neváhaly jsme ani minutu a nabídku přijaly.
Tento rok se soustředění přesunulo do areálu Cihelna asi kilometr od města Bechyně. Zúčastnily se ho ženské týmy Sparty, Českých Budějovic, Plzně a Pardubic. Hřiště jsme měly k dispozici v nedaleké vesnici Radětice. I když po výbězích na hřiště se pojem nedaleká vesnice dost změnil 🙂
V areálu posloužil k relaxaci bazén. Navzdory jeho mrazivé teplotě do něj po zápřahu skákala děvčata jedna po druhé.
Vyrazily jsme z Budějovic nacpané do třídvéřového citroenu saxo. Airbag by nebyl potřeba. Dorazily jsme tak akorát na to abychom se ubytovaly a stihly večerní výběh. Dva kilometříky po silnici na hřiště, protáhnou a zpět. Už tenhle první rozběh ukázal, jak kdo na tom s fyzičkou je a bylo jasné, že zraněné a méně zdatné hráčky budou mít běžeckou alternativu v lese.
Plán pro další dny soustředění byl pevně daný. Před snídaní výběh, od deseti dopolední trénink na hřišti a to minimálně dvě hodinky. Po obědě chvilka oddychu a následoval odpolední trénink, opět se počítalo s minimálně dvěma hodinami tréninku. Představa pro některé neuvěřitelná.
Naštěstí místní kuchaři předváděli neuvěřitelné divy a tak energii kterou jsme na hřišti odevzdaly nám pomáhali nabrat zpět ve vydatných a ještě vydatnějších porcích. A co se nezvládlo doplnit v jídelně se doplňovalo v chatkách, protože místní Tesco mělo akci snad na všechno.
Jelikož se na hřišti při tréninku potkávaly jak hráčky už velmi zkušené, tak úplné začátečnice, většina tréninku probíhala odděleně. Po hromadném rozcvičení se holky rozdělily na dvě skupiny. Hlavní trenér Áda ze Sparty vysvětlil a ukázal co se bude dělat, pak už následoval samotný nácvik. Novým hráčkám se po většinu času věnovalo duo Jana Guliford (Pce) a Nikola Dóžová (ČB). Áda však mezi oběma skupinami procházel a když bylo třeba, nácvik zastavil, upozornil na technické chyby a předvedl správné provedení. Na závěr tréninku povětšinou následovalo fyzické cvičení a výběhy kopečků.
Děvčata měla i možnost si zahrát. Nejdříve dva týmy novějších holek proti sobě, kde si mohly vyzkoušet jak mají pozičně stát. V sobotním zápase už byly týmy tři. Mezitím co dva hrály, třetí tým poctivě cvičil břicho a záda. Pro začátek stopovaných pět minut zápasu na celé hřiště až až.
Neminul nás ani výlet do Bechyně, kde jsme si společně prošli zahradu zámečku, pokochali se výhledy a zakončili to sladkou tečkou v cukrárně.
Pro celý tým to byla neuvěřitelná zkušenost. Jako pozitivní vidím spolupráci tolika týmů. Prolnutí různých úrovní hráček. Pro ty méně zkušené je to samozřejmě obrovská výzva stát po boku těch vyzrálejších. Přejímat od nich zkušenosti a vědomosti. Fyzicky si mnoho holek sáhlo na dno. Herně vyrostly. Začaly přemýšlet o hře a rugby jinak. Jsou to zkušenosti, které stoprocentně zúročíme v nadcházející sezóně.
Poděkování patří všem co se podíleli na pořádání. Ádovi za pozvání. Všem holkám pro skvělou atmosféru a obsluze za vstřícný milý servis zahrnující fantastickou kuchyni.
Nikola “Píďa” Dóžová