Tvrdý střet se Zlínem skončil vysokou porážkou

Premiéra Zlína na budějovické půdě skončila vítězstvím hostů 69:26. Tým, který loni nahlédl do první ligy, nás nemilosrdně přesvědčil o svých kvalitách.

Trenér Zdeněk Bílský hodnotil zápas takto:
„V neděli 13.9. jsme od 14h nastoupili k utkání proti jednomu z největších favoritů na postup do nejvyšší ligy. Že nás čeká velmi kvalitní soupeř se ukázalo hned po úvodním výkopu, kdy si zlínští hráči na příjmu rozhodili míč a bez problémů překonali naši obranu a otevřeli skóre utkání snad po 10 vteřinách hry. Přestože se nám rodí nový tým, zvláště v útoku tvořený z nováčků, čekal jsem úvod zápasu z naší strany alespoň trošku aktivnější. Od samého začátku jsme zaostávali za soupeřem v obranné činnosti. Místo aktivního přístupu k soupeři jsme čekali pasivně na místě, což tak vyzrálému týmu, jakým je Zlín, bylo jen vodou na mlýn. Rychle a přesně hrající hosté se tak usadili na naší straně hřiště a pokládali jednu pětku za druhou jako přes kopírák. Zlínský tým složený ze starších zkušených hráčů, doplněný mladými, dravými a velmi šikovnými borci jsme dokázali potrápit naší rojovou hrou. Ale ani tady jsme v žádném případě neměli převahu. Soupeř aktivně skládal, dokázal rychle přečišťovat rucky, takže jsme za celý první poločas dokázali proniknout do jeho brankoviště pouze jednou. Poločasové skóre 7-33 bylo ještě pro nás velmi milosrdné.“

Během první půle se navíc zranilo hned několik našich hráčů. Nejhůře zápas dopadl pro mladého nováčka Jana Hojdekra, kterému pád soupeře na nohu způsobil zlomeninu obou bércových kostí a tím pádem i předčasný konec sezóny. Z 5 hráčů na lavičce nezůstal jediný a vypadalo to, že morálka týmu je silně nalomená.

„Obrázek druhého poločasu se moc od prvního nelišil. Hosté stále diktovali tempo zápasu. I když bylo pár úseků, kdy jsme dokázali setrvat na delší čas v blízkosti brankoviště hostů, nebylo to tak efektivní, abychom se alespoň malinko bodově přiblížili. Sice jsme bušili rojem do obrany hostí tak, že se nám podařilo ještě položit další 3 pětky, ale z naší strany to bylo jen kosmetické upravení skóre na konečných 26-69.

Kdybych měl shrnout celkový průběh zápasu, hodnocení by bylo následující – v obranné hře jsme byli až přehnaně bojácní, velmi pasivní a to jak hráči v útoku, tak hráči v roji. Na míči už jsme oproti zápasu v Nýrsku byli daleko nebezpečnější. Zvláště fyzicky těžká rojová hra byla podstatně lepší. Troufám si tvrdit, že výkon týmu proti Zlínu byl kvalitnější než předvedená hra na Šumavě. Nakonec zisk bonusového bodu za 4 položení se dá považovat v současné situaci za úspěch a maximum týmu,“ uzavírá Zdeněk Bílský.

Hosté byli velmi aktivní v obraně, kvůli čemuž nedostali naši útočníci téměř žádný prostor. Při pokusech přenést hru na útok končil míč nejčastěji u útokové spojky, případně na první tříčtvrtce. Roj si vedl o něco lépe, ale pěkných akcí bylo po skrovnu. Spoléhali jsme hlavně na naší sílu a odhodlání. To naštěstí po devastační první polovině úplně nevyprchalo, tým se po položených pětkách zvedl a byla z něj cítit znovu chuť do hry. Největším problémem však zůstávají skládky a včasná obrana.

Naše sestava značně prořídla a sezónu byl nucen neochotně ukončit také bývalý kapitán Adam Šlegl, který se podrobí plánované operaci kolene. Honzovi i Adamovi přejeme brzké zotavení a návrat k rugby.

Příspěvek byl publikován v rubrice Muži, Novinky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.